Roudnice nad Labem: Za tajemstvím rudného pramene

Délka trasy: 3 km

Obtížnost: Jednoduchá trasa, projde ji každý včetně malých dětí i seniorů. Výlet je možný jet s kočárkem, na kole i se psem.

Vzdálenost od Prahy a jak se tam dostat:

Z Prahy je to do Roudnice 45 km, cesta trvá asi 35 minut. Vyjedete po dálnici D8 a na exitu 29 sjedete nebo po E55, směrem na Ústí nad Labem, pak Vás ukazatele navedou do Roudnice a do centra na parkoviště na Karlově náměstíí.

Do Roudnice jezdí vlaky i autobusy ze všech větších měst. Vhodné spojení si, prosím, vyhledejte ve vyhledávači spojů: www.idos.cz.

Parkování: Na Karlově náměstí je parkoviště s parkovacími automaty.

Vzdálenost od Prahy a jak dojedete autem: Odkaz na mapy.cz

Do Roudnice nad Labem se o víkendech můžete také nechat odvést historickým Podřipským motoráčkem či cyklobusem i pro pěší.

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Památky, které můžete navštívit během našeho putování:

Věž Hláska (k 1.9.2021):

Otvírací doba:
5. června - 25. září - soboty - 10:00 - 17:00

23. 9. 2017 - Roudnické vinobraní: 10:00 - 18:00

Vstupné:
dopělí 30 Kč, děti do 15 let, důchodci, studenti, ZTP 10 Kč

Kostel Narození Panny Marie a bývalý augustiniánský klášter

Otvírací doba:
(1. 6. - 30. 9.) pondělí - pátek 10:00, 11:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00
o víkendech a svátcích 10:00, 11:00, 12:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00

Vstupné:
dobrovolné

Zámek Roudnice nad Labem

Otvírací doba:

duben - červen: víkendy 10:00 - 17:00

červenec - srpen: úterý - neděle 10:00 - 17:00

září - říjen: víkendy 11:00 - 15:00

listopad - březen: víkendy 11:00 a 14:00

Vstupné: dospělí 70 Kč, děti (od 6 let), důchodci a studenti 50 Kč

Románský hrad

Otvírací doba:
duben - červen: víkendy 10:00 - 17:00

červenec - srpen: úterý - neděle 10:00 - 17:00

září - říjen: víkendy 11:00 - 15:00

listopad - březen: víkendy 11:00 a 14:00
 

Vstupné: dospělí 70 Kč, důchodci, studenti a děti 50 Kč

 

Kratochvílova rohledna

Otvírací doba:
Otevřeno celoročně: denně od 9.00 do 19.00
Vstupné: zdarma, rozhledna je volně přístupná

Možnost občerstvení: Po celé délce trasy jsou obchůdky a restaurace.

Blízká výletní místa: hora Říp

Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová ze společnosti Velká dobrodružství (www.veldo.cz)


Legenda pro rodiče a popis trasy

Milí výletníci,

nabízíme vám zcela originální netradiční výlet – Výlet s tajenkou. Je to výlet, který má potěšit nejen vás, ale hlavně vaše děti. Trasa, úkoly, otázky a praktické rady byly vybrány tak, abyste se dobře pobavili, prošli, strávili čas s rodinou na čerstvém vzduchu, ale i se něco nového dozvěděli. Scénáře výletu jsou psány tak, aby bavily děti od 3 do 12let – každý si najde to své…A pokud se vám podaří vyluštit tajenku, tak si můžete vyzvednout v informačním centru na náměstí malý dáreček. Ať se vám výlet líbí!

Dopis dětem

Ahoj kluci a holky,

dnešní cesta za hádankou povede okolím památek historického města Roudnice nad Labem.

Součástí tohoto výletu je i originální mapa s vyznačenou trasou. Pokud půjdete po správné cestě, budete se pozorně rozhlížet, číst správně texty a poslouchat to, co vám budou říkat vaši rodiče, jistě dokážete odpovědět na všechny dnešní úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov tajenku a pečlivě si ji uschovejte. Pokud bude správná, dostanete za její vyluštění od města Roudnice nad Labem na památku malý dáreček. Ten si můžete vyzvednout v informačním centru Městského úřadu Roudnice nad Labem (otevírací doba na www.roudnicenl.cz).

Mapa výletu


Doplňovačka

Naše putování začíná v samém centru města na Karlově náměstí. Pokud jedete autem, zaparkujte právě tady. Než se půjdete podívat k morovému sloupu, řekneme si něco o městě, do kterého jste s rodiči zavítaly.

Roudnici nad Labem najdete na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice. Její historie je velmi bohatá. První prehistorické stopy osídlení byly nalezeny u brodu přes řeku Labe. Roudnice patří mezi nejstarší česká města. Její původní název Rúdník či Rúdnica byl odvozen od vyvěrajícího rudného pramene. Dnes kolem něj půjdeme a také si o něm budeme vyprávět.  

První písemné zprávy o městě pocházejí z 12. století. Na přelomu 12. a 13. století zde byl vystavěn velmi důležitý kamenný románský hrad, který byl druhou světskou stavbou v Čechách. I na něj vás dnes pozveme. Ostatně můžete se na něj podívat už teď. Jistě ho vidíte.

Děti, nejmenuje se někdo z vás Vojta nebo Vojtíšek? Jednoho pána stejného jména teď můžete vidět před sebou. Je to ta socha pod morovým sloupem, pojďte se na ni podívat.

Socha sv. Vojtěcha sochaře Stanislava Hanzíka byla odhalena v roce 1996 v dolní části Karlova náměstí. Socha je umístěna tak, jakoby světec mířil k bývalému brodu přes řeku Labe na své cestě do Pomořanska.

A jestlipak víte, kdo byl sv. Vojtěch? Byl to český biskup, který zemřel v roce 997 mučednickou smrtí na své misijní cestě. Dnes bývá nazýván prvním českým Evropanem.

Když se nyní otočíte, uvidíte před sebou morový sloup a hned vedle něj kašnu. Na té kašně zkuste nyní najít dva letopočty a hned pak se podívejte vzhůru. Čeká zde na vás totiž první slovo do doplňovačky.

1. Jak se jmenují stromy, které obklopují kašnu?

Dokážete spočítat všechny stromy kolem sloupu a kašny?

Morový sloup se sochou svatého Vavřince byl na roudnickém náměstí vztyčen v roce 1738 jako výraz díků za odvrácení morové epidemie. Mor byla strašlivá nemoc, která řádila hlavně ve středověku a přenášely ji krysy. Vymřela na ní tenkrát skoro půlka Evropy. Ještěže se dnes tato nemoc už moc nevyskytuje, aspoň v naší zemi ne. Zato rýmy a kašle, ty nás trápí občas asi všechny. Kdy jste byly naposledy nemocní vy?

Nyní se vydáme směrem k Husovu náměstí – směrem k radnici, to je ta budova v horní části náměstí. Dobře si ji prohlédněte. Uvidíte na ní hned několik znaků města Roudnice. Vypadá trošku jako znak Prahy – dvě věže, mezi nimi padací brána a červeno-bílý erb. Schválně počítejte, kolikrát ho dnes uvidíte.

Radnice byla postavena na místě dvou středověkých domů v roce 1869 podle projektu stavitele Kuželovského. Původní renesanční radnice se nacházela v místech dnešní městské knihovny. Po stranách trojdílného okna vidíme alegorické ženské postavy znázorňující vlevo Samosprávu vlasti a vpravo Spravedlnost. Copak drží v ruce?

I o pár metrů dál stojí budova pošty plná obrázků a plastik. Je na ní napsáno Rolnická záložna…

2. Doplň poslední slovo z nápisu do tajenky.

Zkusíte na ní najít pána s dlouhým plnovousem a paní?

Vedle budovy je na Husově náměstí socha Jana Husa. Přečtete nápis? Právě v Roudnici byl totiž s největší pravděpodobností vysvěcen na kněze. Mistr Jan Hus byl známý kazatel, který neslavně skončil v ohni. Byl totiž upálen. Vzpomenou si vaši rodiče, ve kterém městě a zemi to bylo? Bylo to v Kostnici, která leží na hranici Německa a Švýcarska.

V roce 1925 byl v Roudnici založen Spolek pro postavení historických pomníků. Jeho cílem bylo vybudování několika pomníků význačných osobností, jako byl např. J. A. Komenský nebo Jan Hus. Za dobu činnosti spolku však byla odhalena pouze jediná socha, a to v roce 1928 socha Jana Husa. Vypadá to, že to nebyl asi moc akční spolek? A kterou sochu byste chtěly vybudovat vy? Sochu Rumcajse, Šmouly nebo Popelky? Nebo sochu maminky, která peče nejlepší bábovku na světě?

Teď se vydáte směrem přes náměstí okolo roztomilých domečků k věži Hláska, kterou najdete schovanou na konci náměstíčka. Najdete úplně nejmenší zelený domeček a na něm krásnou poštovní schránku?

Ještě pár metrů kolem jedovatého tisu a jsme u Hlásky. Pokud chcete, kupte si vstupenku a vylezte na ni. Je odsud překrásný výhled.

Věž Hláska je jediným dochovaným pozůstatkem opevnění staré Roudnice. Někdejší Staré město se totiž nacházelo v prostoru dnešního náměstí Jana z Dražic a Poděbradovy ulice. To je to místo, které vidíte, když se díváte směrem k řece. Původně kolem něj stála jen dřevěná hradba. Zděnou hradbu s městskými branami nechal vystavět teprve arcibiskup Jan Očko z Vlašimi po roce 1378. Jako součást opevňování byla na vyvýšeném místě postavena gotická pozorovací a ohlašovací věž, u které právě stojíte. Do 2. poloviny 17. století nebyla nikdy poškozena s výjimkou roku 1665, kdy byla při velkém požáru města téměř zničena. V 18. století byla rekonstruována a upravena pro nový účel. Byl sem umístěn vodojem pro kašnu na Koňském trhu, dnešním Husově náměstí. Ten už tady ovšem taky neuvidíte. Ale zkuste si to aspoň představit.

Bílá věž vypadá jako bílá nevěsta a stejně tak vypadá i krásný strom stojící vedle ní.

3. Jak se jmenuje strom vedle Hlásky?

Vraťte se nyní na Husovo náměstí a vydejte se po starých schodech kolem růžového domu směrem dolů k ulici Rvačov. Cestou jistě uvidíte minimálně jeden znak města. Odbočte doleva a asi po100 metrech vyhlížejte dům s č. 144, podejděte pod obloukem a po schůdkách vystoupejte do ulice Máchovy. Právě z ní se pak dostanete ke krásné zvonici. Turistické značky sem sice nevedou, ale nám se přesto líbí. Co vám?

Zvonici nechali společně vybudovat v roce 1715 (v době, kdy žila vaše praprapraprapraprapraprababička) rod Lobkowiczů a město Roudnice. Byla postavena takovým způsobem, aby byla zajištěna stabilita celého objektu. Zvony jsou zavěšeny na trámové konstrukci, která stojí samostatně na zděných pilířích uvnitř pláště věže. Údery zvonů se tak nepřenášejí na zdi stavby a nenarušují ji otřesy. To jsou věci, co? Od zvonice už jsou vidět dvě věže chrámu, ke kterému nyní míříme, ale rovnou za nosem se k nim nedostaneme. Musíme se nyní vrátit zpátky do ulice Máchovy a pokračovat směrem k Parku Josefa Hory. Hned první ulicí se pak dáme doprava. Jmenuje se Komenského a vede nás nejen ke kostelu, ale příznačně i k místnímu gymnáziu. Víte, jak se říkalo J. A. Komenskému? Učitel národů…

Na plastice gymnázia můžete vidět pána, který seje obilí, slunce, horu Říp a napravo taky předmět, na kterém je napsáno písmeno A a B.

4. Který předmět najdete na pravé straně plastiky gymnázia?

A už jsme na místě. Chrám Narození Panny Marie, Augustiniánský klášter založil pro nový řád augustiniánských kanovníků biskup Jan IV. z Dražic. Základní kámen byl položen roku 1333 a stavba trvala přes 20 let. 

Těsně před ním se podívejte na zeď vzhůru a uvidíte zvláštní rostlinu vytesanou do zdi. Co by to asi mohlo být? Pak jsou tady také taková malá tajemná dvířka či okno, které vede kamsi do hlubin kostela…Vidíte je? Kdo spočítá všechny křížky na dlažbě?

Klášterní kostel Narození Panny Marie je typickou stavbou české gotiky 1. poloviny 14. století. Má podobu basilikálního trojlodí s bohatě vystavěným kněžištěm. Po celé 14. století vykazovala roudnická řehole aktivní činnost. Koncem tohoto století zde bylo registrováno na 30 kanovníků. První rána zasáhla klášter v roce 1421 při tažení Jana Žižky z Trocnova z Litoměřic do Prahy, kdy byl husity pobořen a vypálen. Dalším dějinným zlomem pro zdejší klášter byl rok 1603, kdy se roudnické panství dostalo do rukou Lobkowiczů. Klášter několikráte podlehl požáru, ale zásadní rekonstrukce se dočkal až v roce 1725, kdy byl přestavěn ve stylu tzv. barokní gotiky. Stěny presbytáře zdobí série 12 deskových obrazů tzv. Pašijového cyklu. Místní zajímavostí je rudný pramen vytékající z kláštera. Jak jsme si již říkali na začátku našeho putování – právě podle něj získala Roudnice svůj název. Najdete ho za pár metrů, pokud se pod kostelem vydáte do ulice Havlíčkovy.

Právě u rudného pramene na vás čeká další otázka.

Nyní se můžete rozhodnout, zda zamíříte směrem k hradu, zámku a k rozhledně, nebo se ještě podíváte na známé Roudnické židovské hřbitovy. My vám k nim něco povíme a pak se rozhodnete.

Židovský hřbitov pravděpodobně stál na místě zahrady bývalého kapucínského kláštera, jihovýchodně od zámku. Nevíme, kdy byl založen, avšak k jeho likvidaci došlo v 17.století. Několik náhrobků bylo přeneseno na druhý hřbitov. Ten se nachází v Třebízského ulici v severozápadní části města, kam právě můžete jít. Založen byl v roce 1613 a užíván do konce 19. století. Dochovalo se zde téměř 1700 náhrobních kamenů! Tento hřbitov představuje nesmírně cennou lokalitu s mnoha náhrobky barokního, ale také ještě renesančního charakteru. Bývalý hrobnický dům sloužil dříve k bydlení, dnes je opuštěn a vozovna je využívána jako garáž.

Pokud už jsme se všichni vrátili ze hřbitova, můžeme pokračovat po plánované trase kolem pramene a Podřipského muzea až k zámku. Nejprve tedy pojďte pod kostel k rudnému prameni. Jdete kolem krásné kované mříže. Najdete na ní dvě hvězdičky? O pár metrů dál už je pramen.

Pod cedulkou, že voda není pitná, je nápis vytesaný do kamene.

5. Napište první slovo nápisu do doplňovačky.

Za domy nyní tušíme řeku Labe. Než dojdeme k muzeu a k mostu, něco si právě k mostu můžeme říct. Více se o něm dozvíte právě v Podřipském muzeu.

Starý kamenný most v Roudnici byl třetím nejstarším kamenným mostem, který byl v Čechách postaven. Byl ovšem prvním kamenným mostem přes řeku Labe. Zásluhu na jeho stavbě má hlavně biskup Jan IV. z Dražic. Už jsme o něm dnes jednou mluvili a ještě také budeme. Zapamatujte si dobře, odkud pochází, bude se vám to hodit.

V srpnu roku 1333 byl položen základní kámen uprostřed řeky. Most byl postaven za 7 let – každý rok byl postaven jeden pilíř a jedna klenba. Dokončen byl tedy 2. října 1340. Za dva roky přestál první zatěžkávací zkoušku, povodeň, která mu neuškodila. Této povodni například v Praze padl za oběť Juditin most. Na jeho místě byl pak vybudován známý Karlův most.

Díky kamennému mostu se z Roudnice stalo významným městem severních Čech. Další osudy mostu však nejsou příliš známé. Ví se jen, že přes něj táhlo několik vojsk a že prodělal pár dalších povodní v letech 1536, 1537, 1539. V roce 1620 stihla most další pohroma, když se Roudnice připojila k českým stavům, kteří se vzbouřili proti své katolické vrchnosti. Stavové tehdy obsadili most několika sty vojáky, aby ho střežili. Po zprávě, že stavovská vojska byla poražena na Bílé hoře, odtáhli, ale před tím ještě most zapálili. Dřevěná část mostu shořela a most byl hodně poškozen. Rok poté se začalo s opravou, která byla dokončena v roce 1625. Ne zcela opravený most se ale stal obětí třicetileté války. Švédové mu zasadili poslední ránu, když na most stříleli z děl. Tím byl zničen a už nikdy nebyl obnoven.

Později byl na jeho místě zřízen přívoz. Byly vytvořeny dokonce dva plány na opravu mostu, z finančních důvodů ale ani jeden z nich nebyl realizován. Západní mostecká věž společně s kostelem ze 14. století byly odstraněny při stavbě Severní státní dráhy v polovině 19. století.

Až v letech 1906 – 1910 zde byla vztyčena železná konstrukce nynějšího mostu na nových pilířích a torza starých pilířů byla odstraněna.

My nyní most částečně vidíme, ale hlavně vidíme už cedulku, která nás vede do místního muzea na pravé straně ulice. Pokud máte čas, jste vítáni. A co zde uvidíte?

Stálá expozice představuje obraz dějin a osídlení města Roudnice nad Labem a roudnického regionu, počínaje pravěkým obdobím (naleznete zde archeologické nálezy, ale také model domu z mladší doby kamenné). Tato část expozice je doplněna sbírkou minerálů z celých Čech a Moravy a malou obrazovou galerií, dokumentující geologický vývoj hory Řípu od svého vzniku až do současnosti. Ve středověké části expozice dominuje mezi ostatními exponáty kamenný znak biskupa Jana IV. z Dražic, který býval původně součástí gotického mostu přes Labe. O tom jsme mluvili před chvílí. V další části expozice se návštěvník seznámí s historií významného rodu Lobkowiczů, působícího v Roudnici od počátku 17. století.

Dále zde najdete věc nazvanou Mechanický Říp. Je to model hory, který je celý vyroben ze součástek proslulé stavebnice Merkur. Kdo má doma Merkur? A co jste z něj vyrobili?

6. Jaké písmeno vznikne, když otočíte písmeno M vzhůru nohama?

To je chyták, co? Ale věřte, že do tajenky tohle písmenko nutně potřebujeme.

Od muzea pokračujeme k zámku. Můžeme odbočit ulicí doprava, která nás odvede zpět na náměstí, nebo podejít most a vyběhnout po schodech. Najdeme tam, roztomilý nápis, že Lucie miluje Karlíka.

Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Na místě skalnatého ostrohu nad řekou se však kdysi tyčil velkolepý hrad. Byl asi 40 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, jeho zdi byly silné 2 metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. V přízemí stavby byl velký sál, nad ním zřejmě slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy na jih od stavby, obehnané hradbou s opevněnou branou.

Hned za mostem na zdi je kamenný nápis. Vyčtete z něj, odkud byl zakladatel a zadavatel velkých staveb v Roudnici.

7. Doplň: Biskup Jan z …

Tento hrad byl první český kamenný hrad, který nebyl postaven panovníkem. Z původního hradu se dodnes dochovalo obvodové zdivo a velký přízemní sál, rozčleněný pozdějšími vestavbami. Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů.

Vy nyní můžete vstoupit do zahrady a zúčastnit se prohlídky hradu i s ochutnávkou místních vín (to za vás obstarají samozřejmě rodiče). Nebo můžete pokračovat podél plotu a dlažby, která připomíná obří bonbónky, až k branám zámku.

V polovině 16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná renesanční budova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý prvek byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal Václav Eusebius z Lobkowicz přestavět na raně barokní zámek tak, jak se zachoval dodnes.

Chcete jít dál? Tak pojďte! Ale pozor – zámek je otevřen jen několik měsíců v roce.

Kolem zámku je zeď. Téměř ze všech stran je obklopen parkem s jehličnany a listnáči. V zámku je na 180 pokojů a dalších místností. Lobkowiczové zde nashromáždili bohatou knihovnu, sbírku hudebních nástrojů, zbraní, fajánsí, porcelánu, nábytku a neobyčejně hodnotnou obrazárnu. Všechny sbírky byly ze zámku odstěhovány.

Co je však otevřeno celoročně, je Galerie moderního umění v budově zámecké jízdárny. Ta byla postavena v 17. století a je dílem stavitele roudnického zámku Antonia Porty. Během rekonstrukce byl mimo jiné proražen nový vstup. Je osazen kamenným portálem z původního Portova domu, který stával na náměstí. Portálu dominuje stavitelův znak. Kdo ho vidí? Jsou na něm tři květy a šíp, který něco probodává.

8. Co probodl šíp ve znaku?

Galerie moderního umění, která zde dnes sídlí, se může chlubit mnoha hodnotnými díly českých umělců přelomu 19. a 20. století (např. Antonína Slavíčka, Emila Filly, Jana Zrzavého, Václava Špály). Základ kolekce tvoří díla ze sbírky místního mecenáše Augusta Švagrovského.

Že už vás bolí nožičky a máte hlad? Tak si skočte na něco dobrého, a pak se vydáme společně k rozhledně. Je to už jen kousek.

Projdeme do ulice Riegrovy a od ní pak po značce pár desítek metrů do kopečka k nejníže položené rozhledně v Čechách.

Funkcionalistická Kratochvílova rozhledna byla postavena k 60. výročí vzniku podřipské rolnické záložny a pojmenována po zakladateli záložny panu Václavu Kratochvílovi, který se i zasloužil o rozvoj zdejší oblasti, a stojí asi 500 metrů metrů od centra v parku. Otevření rozhledny se konalo 11. října 1935. Na rozhlednu byla umístěna busta Václava Kratochvíla a na vyhlídkový ochoz kovové tabulky s popisem výhledu. Časem tabulky zmizely a i rozhledna zasluhovala po letech opravy. Na ty došlo v 50. letech, kdy byla opravena narušená stropní deska. V roce 2001 byla snaha rozhlednu celkově zrenovovat, na to však došlo až v roce 2004, kdy město Roudnice uvolnilo finance na realizaci.

Výhled z rozhledny je částečně omezen okolními stromy, ale přesto je možné vidět zejména část Roudnice, ale také horu Říp, Milešovku a Lovoš v Českém středohoří, Bukovou horu s televizním vysílačem a za dobré viditelnosti i část Krušných hor. Je odsud také vidět jeden známý český hrad. Jinak se mu také říká Klapý. Poradí nám, rodiče?

9. Jak se jinak řekne hrad Klapý?

Rozhledna má vzdušnou betonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů.

Kratochvílova rozhledna je společně s rozhlednou na litoměřické Mostné hoře nejníže položenou rozhlednou u nás (230 m n. m.). Pěkné prvenství, že?

No a to už je vlastně konec našeho výletu. Pokud máte ještě chuť, zastavte se u dvou milých kaplí, které najdete na ulici Riegrově a následně Jungmannově, a nebo šupky hupky s vyluštěnou tajenkou pro odměnu do informačníh centra městského úřadu.

A co že to na vás z doplňovačky vykouklo? Šlechtický rod, bez kterého by Roudnice nebyla Roudnicí.

Přejeme vám šťastný návrat a doufáme, že se vám výlet líbil. Někdy zase nashledanou.

Pro vytrvalé turisty:

Kaple sv. Josefa (patrona umírajících a dobré smrti) byla postavena v letech 1767 – 1777 jako kaple špitální při Pražské bráně. Byla tedy majetkem špitálu, který zde existoval od 1. poloviny 17. století a původně stával u Labe, vedle kostela sv. Václava (založeného ve 30. letech 14. stol. Janem z Dražic). Během třicetileté války byla však poškozena a přestěhována na jihozápadní roh města (dnešní Nerudovy a Riegrovy ulice). Jedná se o barokní stavbu, skládající se z předsíně s jednoduchým portálovým vstupem a prostoru samotné kaple, čtverhranné místnosti zaklenuté do kopule zakončené tzv. lucernou se čtyřmi okny. Vnitřní klenba kopule je vyzdobena malbou od neznámého autora, znázorňující čtyři evangelisty a figurální kompozice Zasnoubení Panny Marie a Útěk do Egypta. Oltář z umělého mramoru pochází z 2. poloviny 18. století.

Kapli sv. Viléma (Purkyňovo náměstí) najdete na místě někdejšího popraviště zvaného Na Stínadlech. Nechal ji vystavět v letech 1726 – 1728 majitel roudnického panství Filip Hyacint z Lobkowicz a jeho druhá žena Anna Maria Vilemína, kněžna z Althanu. Stavbou byl pověřen tehdy nejvýznamnější severočeský stavitel vrcholného baroka Octavio Broggio, který v té době vedl rekonstrukci kostela Narození Panny Marie v augustiniánském klášteře. Stavba se vyznačuje obdélníkovým půdorysem s dynamicky prohnutým průčelím, s postranními pilastry nesoucími kladí s bohatě profilovanou římsou. Architektonicky prostý vzhled interiéru je zvýrazněn freskami Václava Vavřince Reinera. V rozích na pandantivech jsou vyobrazeny čtyři hlavní ctnosti (Víra, Naděje, Láska a Spravedlnost). Nad nimi se rozprostírá freska představující sv. Trojici s holubicí trůnící na oblacích, která je obklopena a nesena anděly. Velký kříž pak symbolizuje umučení Páně. Hlavní oltář je dozdoben oltářním obrazem znázorňujícím patrona kaple, sv. Viléma. Díky dokonalému souznění všech malířských, sochařských i architektonických prvků se kaple řadí mezi skvosty českého vrcholného baroka.

Otázky k tajence

1. Jak se jmenují stromy, které obklopují kašnu?
2. Doplň poslední slovo z nápisu do tajenky.
3. Jak se jmenuje strom vedle Hlásky?
4. Který předmět najdete na pravé straně plastiky gymnázia?
5. Napište první slovo nápisu do doplňovačky.
6. Jaké písmeno vznikne, když otočíte písmeno M vzhůru nohama?
7. Doplň: Biskup Jan z …
8. Co probodl šíp ve znaku?
9. Jak se jinak řekne hrad Klapý?


tajenka


© Copyright 2012    Všechna práva vyhrazena www.velkadobrodruzstvi.cz