Nákupní batoh je prázdný
Úvod Facebook
Náhled + Tisk

Kolem skrytých zahrad a vodopádů k Hladové zdi až na Petřínskou rozhlednu

Praktické informace

Délka trasy: 3 km

Obtížnost: Lehká cesta vedoucí zpočátku do kopce na Petřín, doporučujeme ji jít spíše ve všední dny, o víkendech je zde hodně lidí. Pejsky můžete vzít s sebou. Lze jít celoročně, jen v zimě si obujte pevné neklouzavé boty, v závěru cesty to z kopce i do kopce může podkluzovat. Trasa končí na Petřínské rozhledně. Podle nálady můžete poté buď sejít pěšky nebo se svézt lanovkou. Kočárky i kola projedou.

Možnost občerstvení: V letohrádku Kinského, u Petřínské rozhledny.

Parkování: Před Justičním palácem je placené parkoviště. V OC Nový Smíchov můžete zaparkovat na 3 hodiny zdarma, pak je parking placený. Od OC dojedete na začátek trasy 2 stanice tramvají.

Jak dojedete: Přímo na náměstí Kinských jede tramvaj č. 8, 9, 12, 15 a 20 – zastávka Švandovo divadlo. Pěšky můžete dojít ze stanice metra Malostranská je to cca 2 km, z Anděla pak 1 km. Bus 176  - stanice Kobrova. Zastávka Švandovo divadlo je blíže bráně.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Otvírací doba Kinského zahrady – 24 hodin

Musaion:

Pondělí: ZAVŘENO
Úterý: 10.00–18.00
Středa: 10.00–18.00
Čtvrtek: 10.00–18.00
Pátek: 10.00–18.00
Sobota: 10.00–18.00
Neděle: 10.00–18.00

Vstupné:

Základní:

70 Kč

Snížené:

40 Kč (pro seniory nad 60 let, držitele průkazů ZTP, ISIC, ITIC, děti 6–15 let, studenty)

Rodinné:

110 Kč (pro dospělé s dětmi - max. 2 dospělí a 3 děti)

Zdarma:

Děti do 6 let, dětské domovy, SOS dětské vesničky, držitelé průkazek: ZTP/P a jejich doprovod, ICOM, ICOMOS, NPÚ, Zväz múzeí na Slovensku, Společnost NM, Benefit karta GSA - MDČR

Více info: www.nm.cz/Narodopisne-muzeum-Narodniho-muzea.html

Kostel sv. Michala: Bohoslužby: neděle 10:00, pondělí 8:00 hodin.

Petřínská rozhledna:

říjen, březen:

po - ne

10 - 20

listopad – únor:

po - ne

10 - 18

duben – září:

po - ne

10 - 22

Vstupné:
Dospělí: 120 Kč (s předložením Opencard 108 Kč)
Děti od 6 do 15 let, studenti od 15 do 26 let (doklad o studiu),
důchodci od 65 let: 65 Kč (s Opencard 59 Kč)
Děti od 3 do 6 let, invalidé ZTP, ZTP+P: 25 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + až 4 děti): 300 Kč
Výtah pro invalidy a starší osoby jezdí až nahoru, přístup pro vozíčkáře výtahem pouze
do 20 m (ve výši 60 m není ochoz dostatečně široký pro vozík)
výtah 60 Kč, senioři nad 65 let 30 Kč, děti do 6 let, ZTP + P zdarma

 

 


Popis výletu

Milí cestovatelé,

dnešní výlet vás zavede na asi nejznámější kopec v Praze - na Petřín. Ale nepovedeme vás klasickou cestou přes Újezd, ale tajně zadem, kudy to zná jen málo Pražáků.

Provedeme vás krásnou zahradou kolem úchvatného paláce až k neobvyklému kostelíku sv. Michala nahoru k Růžovému sadu ke známé Petřínské rozhledně. Budete vyplňovat doplňovačku a pokud se vám podaří vyluštit tajenku, můžete ji přinést do Infocentra MČ Praha 5 ve Štefánikově ulici,  a pak za ni dostanete krásnou skleničku s pohádkovým motivem nebo malou hračku. Připravte se však, že i zde se vás na něco z výletu mohou ptát :). Právě Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 a pan radní JUDr. Petr Lachnit si  pro vás u naší společnosti Velká dobrodružství objednalo tento výlet.

Petřínský výlet není kromě jednoho stoupání, nijak terénově náročný, většina cesty vede po asfaltkách, v druhé části vás povede prošlapaná pěšina. Ať se vám tedy výlet líbí!

Dopis dětem

Vaše cesta začíná u nádherné kované brány Kinského zahrady na stejnojmenném náměstí. A hned za ní na vás také čeká první slovo, které si můžete doplnit do tajenky.

Než se k němu dostaneme, tak si zkuste vzpomenout, jak se jmenuje popínavá rostlina, která bránu obrůstá. Víte? Je to břečťan :) Z jeho šťávy se vyrábí třeba léčivé kapky na kašel. Tak pojďme dál...

Kinského zahrada, Kinského sady či Zahrada Kinských je park v Praze na Smíchově. Spojuje oblast Holečkovy ulice s Petřínským vrchem, na jehož jižním a jihozápadním úbočí se nachází a od malostranské části vrchu je oddělen Hladovou zdí, takže jestli bude mít hlad, tak si vás zrovna dneska dá ke svačině . Zahrada se rozkládá v nadmořské výšce 200 až 315 metrů nad mořem a její rozloha činí 17 hektarů.

Ve středověku se zde nacházely zahrady a vinice; později tu vznikaly i dvory a usedlosti. Roku 1798 Růžena Kinská všechny tyto pozemky vykoupila s úmyslem vybudovat zde ovocný sad, což se také stalo a letech 1827 až 1831 zde kníže Rudolf Kinský pozemek ještě rozšířil a nechal zde vybudovat anglický park a empírový Letohrádek Kinských.

Nyní tedy vstupujeme do parku. Hned napravo uvidíme krásný strom. Poznáte, co to je? Pokud ne, nic se neděje. Před stromem je totiž cedulka, která nám napoví, že jde o platan. A my se ptáme na jeho druhé jméno.

Mapa výletu

Mapa ve velkém formátu ke stažení

Doplňovačka

1. Doplň do doplňovačky: Platan …….?
Park tvoří dvě části - spodní plochá část s letohrádkem a Švýcárnou a stromovitá svahová část se dvěma okrasnými jezírky. To vše za chvilku uvidíte.

Žlutou Švýcárnu také teď můžete vidět na pravé straně.

Kolik spočítáte oken v přízemí? Nám vyšlo, že jich je 16, ale matematika tedy nikdy nebyla úplně tou naší nejsilnější stránkou, tak to radši přepočítejte.

Nyní se budeme držet pěšinky po pravé straně parku. Nalevo vidíme prudce jedovaté tisy. Jejich jed – taxin- mimochodem velice často používala k trávení svých obětí královna detektivních románů Agatha Christie. Koho máte raději Poirota nebo slečnu Marplovou?

Pro přívod vody z horní části Petřína zde bylo kdysi vybudováno několik štol. Nejdelší je Železitá štola o délce 100 metrů. Zámecká štola přivádí nejlepší vodu pro potřeby letohrádku. Voda ze štoly V kaštánkách vedla ke koňským stájím. Jiný zdroj uvádí délku vodovodní štoly 380 metrů. Dále bylo vybudováno zhruba deset skleníků pro teplomilné rostliny rozličných druhů. Třeba na jejich zbytky narazíte, my jsme je neviděli.

Později prodával Karel Kinský přebytečnou vodu klášteru svatého Gabriela, kterému byla časem odprodána jihozápadní část zahrady, na níž byl vybudován ústav pro hluchoněmé. Ten byste nyní našli až za Letohrádkem, kdybyste prolezli tzv. Myší dírou.

A Myší díru najdete hned vedle Musaionu, ke kterému se nyní blížíte. Ale dnes jí prolézat nebudeme. My musíme tento Chrám múz obejít a podívat se na něj z druhé strany. Zde na nás totiž čeká další slovo do doplňovačky.

Letohrádek Kinských, nově též zvaný Musaion (z řeckého, Museion – chrám múz), je předměstská vila z raného 19.století zbudovaná ve stylu pozdního klasicismu podle projektu vídeňského architekta Heinricha Kocha. Roku 1901 se stala sídlem Národopisného muzea českoslovanského, od roku 1922 dodnes stálá expozice etnografického oddělení Národního muzea, jedné z největších muzejních sbírek lidového umění a kultury 17. až 20. století svého druhu v Evropě. Letohrádek byl v roce 1986 pro havarijní stav uzavřen, po roce 1989 si jej pak město vyžádalo od státu v restituci, avšak na jeho rekonstrukci nenalezlo peníze, takže dále chátral, byl napaden dřevomorkou, plísní i spodními vodami; v roce 1999 byl převeden do vlastnictví státního Národního muzea, za zhruba 100 milionů Kč zrekonstruován a roku 2005 znovuotevřen. Hezký že?

Za budovou najdeme malou dřevěnou stavbu - zvoničku, a když zvedneme oči – můžeme přečíst nejen letopočet, ale i slovo, které doplníme do tajenky.

2. Doplň slovo na B. vedle letopočtu ...
A nyní nás čeká nepříjemné stoupání, ale žádné strachy, uvidíme krásné věci.

Mineme stromy, kterým my doma říkáme fazolovníky, ale ve skutečnosti to jsou katalpy – jedna velká a jedna malá. A šlapeme směrem k jezírku. Než si u něj odpočineme, dopovídáme si ještě pár vět k zahradě.

Kdysi zahrada sice nebyla volně veřejně přístupná, ale v paláci Kinských na Starém Městě bylo možno zakoupit vstupenky pro vstup do zahrady, a to pouze na dobu, kdy zde panstvo nebylo přítomno. V dobách největší slávy zahrady zde jako host pobýval i korunní princ Rudolf či arcivévoda Ferdinand. Časem však rod Kinských o zahradu ztrácel zájem a uvažoval o její parcelaci pozemku na výstavbu vil a činžovních domů.

Po složitých jednáních roku 1901 zahradu s letohrádkem koupila pražská obec spolu se smíchovskou za 919 500 korun. Původní vybavení letohrádku bylo odvezeno do Kinského paláce v Praze a na rodové zámky Heřmanův Městec, Choceň a Česká Kamenice. V roce 1902 byly do vily umístěny sbírky sebrané u příležitosti Národopisné výstavy roku 1895 a brzy poté se sem přestěhovalo národopisné oddělení Národního muzea.

Zahrada byla hned roku 1901 zpřístupněna veřejnosti. Proražením Hladové zdi byla propojena se zahradou Nebozízek.

Do vily byly umístěny národopisné sbírky Národního muzea a zahrada byla postupně doplněna několika lidovými artefakty: dřevěnou zvoničkou z Dolních Bojanovic a barokními božími mukami, přenesenými k horními jezírku z dolní části Smíchova

A jsme u jezírka. Tipnete si, koho představuje socha? Je to slavný hrdina řeckých bájí a pověstí.

Barokní socha Herkula z konce 17. století byla do dolního jezírka přenesena z malostranské Kampy v roce 1939.

A my nyní vodopády a vůbec celý kopec budeme zdolávat stylem CIK – CAK, takže nahoře u pítka se vydáme vzhůru po pěšince, tak abychom pítko měli po levé ruce. Ke školce za kovovým plotem bychom dojít neměli :)

Za chvilinku už vidíme Chrám sv. archanděla Michaela.

Tento karpatský kostelík sv. Michala je celodřevěný pravoslavný chrám tzv. bojkovského typu, postavený v druhé polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. V roce 1929 byl v Podkarpatské Rusi rozebrán, převezen a znovu postaven právě zde v Kinského zahradě.

Kostel byl zbudován v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Budova je přibližně 14 metrů dlouhá a asi 8 metrů široká. Nejvyšší z věží přesahuje 17 metrů a zakrývá prostor ve chrámu určený pro ženy, pro nějž se v lidové slovesnosti vžilo označení babinec. K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro pravoslaví typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy v lidovém chápání symbolizují základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku. Vidíte všechny barvy? Spočítáte všechny věže? Jsou 3 nebo jich je 5?

Chrám sv. Michaela byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven do původní podoby dokonce hned dvakrát. V roce 1793 jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům. Ke druhému stěhování došlo v roce 1929, když Rusíni kostel, jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi, věnovali Praze, která tehdy byla jejich hlavním městem. Stavba byla pečlivě rozebrána, jednotlivé části očíslovány a naloženy do čtyř k tomu speciálně upravených železničních vagónů. Náklady spojené s touto operací hradilo Národní muzeum za podpory Ministerstva školství a osvěty Československé republiky. Slavnostní předání chrámu obyvatelům Prahy proběhlo 10. září 1929.

Počátkem roku 2008 získala dřevěný chrám do užívání Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, resp. Rumunská pravoslavná církev. Každou neděli a každé pondělí se zde koná svatá liturgie.

A když jsme u toho náboženství. Máme tady jednu docela těžkou otázku.

3. Jak se říká modlitbě (především ze Starého zákona) psané poetickou formou?

Poradíme, že první tři písmena také znamenají smutek.

A zase stoupáme vzhůru. Kolem kanálu s vodou, kaskády, ať spočítají děti, my už máme jazyk na vestě, ale už brzy bude konec :)

Na kopečku se stočíme doprava a hledáme lachtana v jezírku. Už ho vidíte? Jak ten se sem dostal!?

A vidíte květiny ve vodě?

4. Jak se jmenuje vodní květina?
Pokocháme se pohledem na Prahu, nabereme dech, opět se dostáváme nad jezírko a po stezičce se vydáme směrem ke skalám tudíž doleva. Než vystoupáme na vrchol kopce, je však potřeba si také říci něco o něm.

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Najdeme zde skály zejména z pískovce a ty právě míjíte. Vidíte vyryté srdíčko?

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín.

Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka, ze kterého se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu. První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr vydláždit kostel Sázavského kláštera.

Petřín je v písemných památkách poprvé zmíněn roku 1108 v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců. Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“. Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů.

Výrazně do dějin Petřína zasáhl císař Karel IV., když vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 připojil většinu kopce k Malé Straně. Popraviště se přesunulo na druhý břeh na Šibeniční vrch pod Vítkovem, v oblasti zvané dnes U Bulhara.

Pokud už jste u brány, máte vyhráno. Teď už to bude hračka. Projděte jí a vydejte se doprava směr rozhledna. Po pár desítkách metrů dojdete, k nádhernému Růžovému sadu. Pokud si výlet naplánujete na jaro a léto, všechno krásně pokvete a bude vonět, jako nám teď. Nás kromě růží zarazil malý památníček "Všem poškozeným očkováním“, ale do polemiky tohoto tématu se raději pouštěn nebudeme. :)

Napravo už vykukuje Hladová zeď. Pokud se chcete jít podívat na vyhlídku, cestička na ni vede právě pár metrů od sadu. Ale pak se sem zase vraťte.

Hladová zeď, někdy nazývaná také Zubatá (německy die Hungermauer), je opuková hradba na pražském Petříně, kterou nechal v letech 1360–1362 postavit český král Karel IV., aby zesílil městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi (bastiony). Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům.

Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské chudiny a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna.

Cesta nás teď vede k hvězdárně a zároveň k dalšímu tajenkovému slovu.

5. Jak se jmenuje hvězdárna?
Hvězdárna, která byla otevřena v roce 1928, je otevřena každý den v týdnu kromě pondělí, od října do března ve večerních hodinách (pozorování planet i objektů hlubokého nebe), od dubna do září i odpoledne (pozorování Slunce aj.) – o víkendech a v létě pak celý den.

Socha Milana Rastislava Štefánika najdete před slunečními hodinami u vchodu. Cedulka o slunečních hodinách je již značně nečitelná.

Kousek za hvězdárnou už je nástupní stanice lanovky, kam se můžete případně vrátit. Ale náš výlet ještě nekončí, stále směřujeme k Petřínské rozhledně po šipkách i “po očích” :)

Lanová dráha na Petřín navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd – Nebozízek – Petřín. Pro jízdu lanovou dráhou platí všechny typy jízdenek MHD. Upozornění: Lanová dráha je bezbariérově nepřístupná.

Časový interval: V zimním období (listopad – březen) jezdí od 9.00 do 23.20 hodin v intervalu 15 minut. V letním (duben – říjen) jezdí od 9.00 do 23.30 hodin v intervalu 10 minut.

Procházíte další růžovou zahradou směrem k průchodu v Hladové zdi a pokud najdete ostrý šrapnel a podíváte se před sebe, za zdí uvidíte krásný chrám. Za chvíli se budeme ptát na jméno světce, ale nejdřív ještě slavná Petřínská rozhledna.

V r. 1889 byli členové Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde se tak nadchli pohledem na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad městem v Praze. Založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek. Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín v nadmořské výšce 318 m. Petřínská rozhledna je s výškou přes 65,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy. Kromě rozhledu na panoráma Prahy včetně blízkého Pražského hradu se z rozhledny otevírá za jasného počasí daleký rozhled po Čechách. Na severu lze spatřit Říp a České středohoří, na severovýchodě je vidět masiv Krkonoš. Na jihovýchodě je rozhled poměrně omezený, protože jej uzavírají Brdy.

Tak kdo na ni vyleze?

A kdo se více těší do Bludiště? Nebojte, zvládnout se dá všechno, ale k dovyluštění tajenky musíte hlavně k oranžovému kostelu, který najdete naproti bludiště.

Hledejte nyní tabulku, na které je napsáno, jak vysoko jsme nad hladinou moře. A my se ptáme?

6. Jakého moře?
A hned vedle zjistíte i poslední písmenko. Ptáme se totiž, kterému světci je kostel věnován. Je to krásné staročeské jméno. Znáte nějakého muže tohoto jména?

7. Jak se jmenuje světec?
Teď už by na vás měla vykouknout celá tajenka. Nejedná se však o žádnou pohádkovou bytost, ale o jméno zakladatelky zdejšího parku, o které jsme si říkali už na začátku našeho povídání. Krásné jméno, že? Voní, jako všechny petřínské sady...

Zde naše povídání končí. Můžete se nyní vydat pěšky dolů kolem Magické jeskyně nebo se svézt lanovkou na Újezd. To už necháme na vás. Nezapomeňte, že si za vyplněnou tajenku si můžete vyzvednout ve Vzdělávacím a informačním centru Praha 5, Štefánikova 249/30, Praha 5 , v době po-čt 8.30 – 17, pá 8.00-15.00 h. Děkujeme a těšíme se na další velká dobrodružství s vámi.

Otázky k tajence

  1. Doplň do doplňovačky: Platan …….?

  2. Doplň slovo vedle letopočtu ...

  3. Jak se říká modlitbě?

  4. Jak se jmenuje vodní květina?

  5. Jak se jmenuje hvězdárna?

  6. Jakého moře?

  7. Jak se jmenuje světec?


tajenka

Tajenku posílejte  e-mailem na veldo@veldo.cz . Můžete ji  také poslat ve zprávě na náš facebook Velká dobrodružství. Každý měsíc vylosujeme jednoho z výletníků, kterému pošleme našeho Lumpardíka z podhradí. Vždy připojte celé jméno, adresu a také kód výletu. 






© Copyright 2012    Všechna práva vyhrazena    www.velkadobrodruzstvi.cz Mapa webu     Počet přístupů: 582691          GoPay