Praktické informace

Délka trasy: 4 km

Obtížnost: Velmi lehká a příjemná trasa městem pro děti od pěti let. Na kole jet můžete. Psy můžete vzít s sebou, pokud je budete mít na vodítku.

Vzdálenost od Prahy: 170 km ujedete za dvě hodiny. Z Prahy pojedete po D6 směr Karlovy Vary→ Cheb.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Parkování: Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Hodina a půl parkování je zdarma.

Možnost občerstvení: Kdekoli v centru města. Doporučujeme Botanik Bistro na náměstí hned vedle úžasného Ráje hraček.

Chebský hrad (www.hrad-cheb.cz)

Vstupné: dospělí – 100 Kč, děti 6–15 let, studenti, důchodci – 50 Kč, rodinné vstupné – 250 Kč

Otevírací doba:
duben–květen: út–ne 10.00 až 17.00
červen–srpen: út–ne 10.00 až 18.00
září–říjen: út–ne 10.00 až 17.00
listopad–březen so–ne 10.00 až 15.00 zdarma

Brána Chebského hradu se nezavírá ani zimním období. Od listopadu ale hrad přechází do zimního návštěvnického režimu, v němž jsou sice veškeré hradní interiéry z důvodu jejich nezbytné ochrany před nepříznivými klimatickými vlivy uzavřeny, ovšem vstup na hrad je až do konce března zdarma! Volně přístupné je celé hradní nádvoří s expozicí starověké a středověké mechanické artilerie, torzo románského paláce pocházejícího z doby císaře Fridricha I. Barbarossy a barokní pevnostní val, z něhož se nabízí velmi pěkný pohled na část města a blízké okolí.

Muzeum Cheb (muzeumcheb.cz)

Otevírací doba: středa–neděle: 9.00 až 17.00

Vstupné: dospělí –100 Kč, studenti, ZTP, děti (od 6 let) – 50 Kč

WC: V ulici Jateční u náměstí, na hradě a také v muzeu.

Nejbližší další výlety agentury Velká dobrodružství: Krásno, Lázně Kynžvart, naučná stezka SOOS, tajga na Kladské, Mariánské Lázně atd.

Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová.

Trasu testovaly: Terezie (11 let) z Karlových Varů s babičkou.
Terezka: „Začátek výletu byl nejlepší – průchod Špalíčkem, pak Goliáš s tváří boxera a místo, kde zabili Albrechta. Ale líbily se mi i uličky, hrad a řeka.“

Dopis dětem

Ahoj, kluci a holky,

zveme vás do města, ve kterém najdete pevně semknutou partičku domů zvanou Špalíček. Projdete jím úzkou skulinkou a na konci na vás vybafnou David a Goliáš! Obejdete starý hrad a řeku přejdete po krytém mostu. A těch hřišť, kolik cestou potkáte! Můžete vyzkoušet lanovou dráhu, nový skatepark nebo si cvrnknout kuličkou na zbrusu nové kuličkové dráze. Pokud máte doma duhové kuličky zvané duhovky, vemte si jich pár s sebou. Budou se hodit! :)

Stejně jako k našim ostatním výletům jste také k dnešnímu dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete správnou cestou, budete se pozorně rozhlížet, číst texty a poslouchat, co říkají rodiče, jistě splníte všechny úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov tajenku a pečlivě ji uschovejte.

Pokud ji po vyluštění přinesete do Turistického infocentra Cheb na náměstí, kde výlet začíná, dostanete za ni dáreček.

Mapa výletu

Doplňovačka

Jdeme na to:

Zaparkujte na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad a rozhlédněte se. Přenádherné náměstí, že?

Vidíte infocentrum? Dobře si to místo zapamatujte, tady na vás čeká dáreček. Ale až po výletu. Musíte si ho totiž zasloužit. To je jasné – jako v pohádce! :)

Jdeme si to tady prohlédnout pořádně. Začneme v horní části náměstí.

Zkuste najít kašnu s pánem, co drží kopí. Od roku 1591 je kašna ozdobena sochou rytíře Rolanda, který symbolizoval trhová práva říšských měst. Chebský lid mu říkal Wastl.

Kus chlapa, co? :)

Vidíte malého pána u jeho nohou? A najdete na soše zvíře?

Napravo na náměstí věnujte pozornost restauraci Hvězda, která má na omítce přeškrtané čárky. Kolik piv si asi její majitel dal? :)

Pokud se díváte na Rolanda zepředu, vidíte krásný žlutý dům nalevo. Najdete na něm zlatou královskou korunu? Možná najdete i krále, po kterém je náměstí pojmenováno.

Vyhledejte žlutobílou budovu radnice a také informační desku na ní.

1. Opište poslední slovo z desky.

(pokud je ve slově písmeno CH, napište ho do dvou políček)

Najdete lipové lístečky na zdi? Kolik jich vidíte? Stačí vám k počítání prstíčky jedné ruky? Nebo potřebujete obě ruce a ještě chodidlo? :)

Víme, že vás to táhne k domečkům dole na náměstí, ale ještě vydržte a dojděte na této straně náměstí až k zajímavému domu, který má černou barvu a sídlí v něm kavárna.

Schirdingerovský dům je považován za nejcennější chebský měšťanský dům. Úplně stejně totiž vypadal už ve středověku. Takové stavby už se vidí jen opravdu málo.

Je široký jen 8 metrů, přesto vypadá fantasticky a tajemně, že? Kdo by v něm chtěl bydlet? Vyberte si svoje okýnko! Pokud máte možnost, nakoukněte dovnitř. I tam je neobvyklý a jeho stěny by mohly vyprávět.

Na vedlejší domečku najděte dva zlaté andílky a nad nimi zlatého ptáčka. Poznáte, jaký je to druh opeřence? My myslíme, že holoubek.

V jaké pohádce poletují holoubci? Jak se jmenovala dívka, které pomáhali?

Dobře, dobře… Konečně můžete dojít k jedné z hlavních chloub chebské architektury – částečně hrázděným domům. Začaly se stavět už ve 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Chebským kupcům se dařilo a chtěli něco lepšího. Jsou překrásné!

Než mezi domy projdeme, podíváme se ke kašně.

Dolní náměstí totiž hlídá barokní socha Herkula – divého muže. Třímá nad hlavou zlacený kyj, jímž od roku 1738 chrání městský znak.

Poznáte, které zvíře na něm je?

V dolní části chebského znaku je pětinásobná stříbrná mříž, v horní zlaté polovině vidíte černou orlici s roztaženými křídly, která má zlatý zobák a červený vyplazený jazyk. Tady jazyk není dobře vidět, ale na orlicích jinde po městě ano. Však sami uvidíte.

Napodobte postojem orla nebo Herkula a se sochou se vyfoťte. Kdo nemá kyj, může vzít do ruky rohlík. A kdo nemá křídla, použije ručky. :)

Teď zpátky k domům s roztomilým názvem. Vidíte konvičku? Co v ní asi bylo? Čajík, kakao? Nebo cín?

Špalíček je unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů. Ve skutečnosti jsou to dva bloky třípatrových až čtyřpatrových domů rozdělených uzoučkou Kramářskou uličkou, která je široká pouhých 160 cm. Netrpíte-li tedy klaustrofobií, můžete si Špalíčkem projít. Ulička je volně přístupná. My jí projdeme, abychom se dostali do Kostelní ulice.

Zdi v uličce jsou tak křivé, jako by je stavitelé budovali pod vlivem omamných moků. V minulosti tu bývaly dvě uličky a ještě víc domů. Dnes už neexistující třetí blok budov, ve kterém sídlily hlavně masné krámy, byl možná kvůli smrádku zbořen někdy na počátku 19. století. Když zdi po několik staletí nasávají vůni masa a zvířátek, z nichž masíčko pochází (nebyly chladničky, natož mrazáky), nejspíš se pachů nelze zbavit jinak než totální likvidací objektů. My bychom ale stejně radši doporučovali pořádně vyvětrat... 
Poslední velká rekonstrukce Špalíčku proběhla v roce 1965. Tehdy omítky částečně zamaskovaly přechody mezi jednotlivými budovami. Vše se vyřešilo barevným odlišením jednotlivých domů. Díky tomu je dnes Špalíček i pestrobarevnou podívanou.

Na konci uličky pohlédněte vzhůru. Uvidíte zvláštní sochu. Davida trůnícího na hlavě obra Goliáše odlil z bronzu český sochař a malíř Jaroslav Róna roku 2006. Autor chtěl ve výrazu tváří zvýraznit tělesné násilí, nad nímž vítězí síla ducha, myšlenky. Jako předlohy mu posloužili dalajláma a americký boxer Mike Tyson. Podoba tam je, že?

Přímo před vámi je Kostelní ulice, která vás odvede… Kam asi? Kdo odpoví na tuto těžkou otázku? :)

Nejdříve se ale podívejte na domy i z boční strany. A co by to bylo za středověké stavby, kdyby se k nim nevztahovala nějaká pověst?! Ta o Špalíčku vypráví o jednom krámku, který byl prokletý. Nikdo si ho proto nechtěl pronajmout. Troufl si až mladý cínař. O půlnoci, když se ze sklepa začalo ozývat hlasité bouchání, odvážil se do podzemí vstoupit se svým kamarádem, městským písařem. Objevili zazděnou niku, v níž byl ukrytý hrnec plný zlaťáků. Byl k němu přiložený vzkaz, že se musí peníze vrátit městským sirotkům, kterým byly ukradeny. Mladý cínař tak učinil a kletba pominula. Od té doby se mu v krámku dařilo. Obchůdek se prý nachází v jižní části Špalíčku. Přímo naproti Muzeu Cheb, ve kterém se dozvíte spoustu zajímavostí nejen o Špalíčku, ale o celé poutavé historii kupeckého historického města Chebu.

Pachelbelův dům, kde sídlí Muzeum Cheb, je v evropských dějinách od 25. února 1634 navždy zapsán jako místo vraždy generalissima Albrechta z Valdštejna, vrchního velitele císařských vojsk. Je to tedy takové místo činu.

Najděte nad vstupem do muzea erb.

2. Kterého dravce vidíte?

(Kdepak my ho už dnes viděli? :) Pro potřeby tajenky použijte mužský rod.)

Albrecht z Valdštejna začínal jako sirotek z Nemanic a umíral jako mocný muž, kterému sám císař dlužil tři miliony zlatých. Díky chytře zvolené nevěstě a válečnickým úspěchům získal rozsáhlé území, které fungovalo podle vlastních pravidel. Byl to jakýsi stát ve státě. Jeho moc začala být trnem v oku samotnému císaři. V únoru 1634 se Albrecht dozvěděl, že u císaře upadl v nemilost a má být sesazen. K tomu ho sužovala řada zdravotních problémů. Přes úporné bolesti se rozhodl uprchnout do Saska. Cestou si udělal zastávku v Chebu. Čin se vrazi chystali spáchat velmi zákeřně – během honosného banketu na hradě. Nemocný generalissimus ale toho večera zůstal v posteli v Pachelbelově domě, kde byl ubytován. Spiklenci s pomocníky proto při večeři zavraždili jen čtyři jeho věrné muže a teprve poté se vydali přímo k Valdštejnovi do ložnice. Zde byl probodnut. Takto neslavně skončil ve svých 50 letech muž, který nashromáždil větší jmění než samotný císař.

Zavraždění Valdštejna, které se odehrálo v Pachelbelově domě na náměstí, a jeho generálů, kteří nedobrovolně vypustili duše na hradním banketu, nemohlo zůstat „bez následků“. Záhy po mordu prý začalo na hradě strašit. Podle pověsti vyjíždí každou půlnoc z hradní brány kočár s duchem vévody v doprovodu několika jezdců...

Jeden takový kočár uvidíte i při vstupu do muzea. Třeba je to on. :)

Pokuste se přečíst nápisy na třech mramorových deskách. Jde to těžko, že? Tak alespoň ta větší písmenka…

Od mordu zpátky k muzeu. Návštěvníkům nabízí několik prohlídkových okruhů. Jsou věnovány historii města od středověku po současnost, Albrechtu z Valdštejna a památkám lidové kultury.

Až si vše prohlédneme, vydáme se konečně ke kostelu.

Je krásný a je zasvěcen svatému Mikuláši a .........?

Zjistěte druhé jméno. Máme tady nějakého Mikuláška nebo Betynku? Ti mohou jít první a zkusí najít tajné schodiště za kostelem, které nás povede dál.

Kostel sv. Mikuláše a Alžběty je nejstarším chebským kostelem. Pochází z první poloviny 13. století, prošel však mnoha přestavbami. Kromě interiéru je možné navštívit expozici v kryptě kostela nebo vystoupat na jižní věž a rozhlédnout se po městě a jeho okolí. Stoupá se po pohodlném schodišti až do prostoru zvonice (133 schodů), odkud se pak po točitém schodišti ústícím do příkřejšího závěrečného výstupu návštěvník došplhá až do prostoru vyhlídky (37 schodů). Poslední rekonstrukce z roku 2008 „vrátila“ kostelu dvě vysoké jehlancové věže, o které přišel v roce 1945 při útoku spojeneckých stíhacích letounů.

Můžete na věž vylézt nebo počkat na vyhlídku u hradu. Odtud je také dobře vidět.

Na dřevěné vývěsní tabuli před kostelem najděte úplně nahoře jednoho živočicha. Je to symbol, který byl hojně používán ranými křesťany jako tajné heslo v dobách, kdy byli pronásledováni.

3. Napište název živočicha.

Když byli křesťané v prvním století našeho letopočtu pronásledováni Římany, používali k označování potkávacích míst a kobek nebo k rozlišení spojenců od nepřátel symbol ryby. Když křesťan potkal na ulici cizince, nakreslil do hlíny ulice jeden z oblouků ryby. Pokud cizinec dokreslil druhý, oba věřící věděli, že jsou v dobré společnosti. Ježíšova ryba se stala vůbec první moderní ikonou křesťanství. Dnes lze tento symbol nalézt například v podobě samolepek na autech, na přívěscích či jiných špercích, které symbolizující, že je nositel křesťan. Jako logo rybu používají i některé společnosti a univerzitní spolky.

Nad vchodem do kostela najděte dva malé kamenné obličeje. Je to hodně těžké, najde je jen někdo jako Bystrozraký.

Jak se jmenovali kamarádi této pohádkové postavy? A jaké úkoly pomohly splnit princi?

Také zkuste na vnější boční části kostela najít sochu Alžběty a Mikuláše. Poznáte, co drží v ruce?

Podle nás má Bětuška v ruce chleba pro chudé a Miki tři zlaté koule na knize – to jsou totiž předměty, se kterými bývají tito svatí spojováni. Zlaté koule na knize se vztahují k legendě o třech dcerách nezdárného otce. Ale toto vyprávění si z jistých důvodů necháme až na dobu, kdy vám bude alespoň 15 let. :)

Projdeme po tajných schodech až do Kamenné ulice, kde zkusíme najít rybku a papouška a kde také odbočíme doleva. Vzápětí spatříme bývalý dominikánský klášter a kostel.

Zjistěte, po kom se kostel jmenuje.

Máme tady někoho se stejným jménem?

Jakoukoli uličkou se nyní snažte dostat na Růžový kopeček (a pak k hradu). Splést se nemůžete. Následujte žlutobílou turistickou značku a držte směr vpravo! :)

My zvolili uličky za kostelem. Nejprve Dominikánskou, pak Úzkou, Jakubskou a Růžovou. Růžová nás logicky odvedla až na Růžový kopeček.

Podívejte se na dům čp. 16 v ulici Růžové a řekněte, jaké zvířátko vidíte. Předveďte, jaký zvuk vydává, a tento zvuk potichu vydávejte až k soše na náměstí. Zdejší obyvatelé budou mít radost! :)

V říjnu 1928 byla na Růžovém kopečku postavena kašna s plastikou sv. Mikuláše. Socha byla vzata z lapidária v Městském domě.

4. Co drží Mikuláš v levé ruce?

A co v pravé? Už jsme si to dnes říkali.

Kdo má rád Mikuláše? Kdo anděla? A kdo čerta? Vzpomenete si na básničku, kterou jste jim naposledy říkali?

A znáte nějakou čertovskou říkanku? Co třeba tuhle?

Ententýky, dva špalíky,
čert vyletěl z elektriky,
bez klobouku, bos,
narazil si nos!

Boule byla veliká
jako celá Afrika.
Tuze ho to bolelo,
narazil si koleno.

Víte ale, že je tahle říkanka trochu – jak bychom to řekli – krutá vůči mužskému pohlaví? Ententýk je ve skutečnosti vykastrovaný kačer (z německého die Ente = kachna). A co že je to vykastrování? Zákrok, při kterém lidé samcům odstraňují varlata, aby se – mimo jiné – nemohli dále rozmnožovat. Zákrok se prý prováděl za pomoci dvou špalíků. Představujeme si, že jimi varlata kačerům nějak drtili či tak něco… Radši si to ale ani nepředstavovat. :)

Z Růžového kopečku je to jen pár metrů na vyhlídku z podhradí. Jdeme se mrknout. Pak nás Dobrovského ulice dovede přímo k hradu.

Věděli jste, že Chebsko bývalo v minulosti – i nedávné – jablkem sváru mezi Čechy a Němci?

Pro Čechy je území Chebskem, pro Němce Egerlandem. Cheb nazývají Eger. Nejdříve zde stálo slovanské hradiště, poté krajinu kolonizovali Němci. V dávné minulosti se o území vedly spory mezi českými králi a německými císaři. Po vzniku republiky se nechtěli zdejší obyvatelé stát součástí nového územního celku, chtěli náležet k Německu.

Jak je to nyní, nevíme, ale my bychom o Cheb neradi přišli. Je to tady opravdu kouzelné. :)

Ještě, než nakoukneme do hradu, jdeme najít domeček čp. 77 a na něm kytičky a andílky. Máte? Jste šikulky! Tak jdeme hledat zvláštní sloup.

Štaufský sloup z travertinu z roku 2013 připomíná místa v Evropě, která v minulosti spojoval významný rod Štaufů. Šlo o římskoněmeckou vládnoucí dynastii z let 1138 až 1254. Název rodu Štaufů pochází ze jména hradu Hohenštauf na vrcholu Hohenstaufen u švábského Göppingenu. Mnohdy jsou pokládaní za panovnicky nejschopnější římskoněmeckou dynastii.

Komu se zlomil jazýček, než přečetl předposlední větu? :)

Za hranicemi ČR bylo postaveno 20 takových sloupů. Na našem území stojí jen tento jediný.

Zjistěte z nápisu na sloupu, jak se jmenoval syn Přemysla Otakara I.

5. Napište jméno syna.

Víte, jak se jmenovala jeho nevěsta? Kdo by se tak chtěl jmenovat? :)

Zkuste si to se svým příjmením.

Vstupme do hradu! Snad zde nezbyl nikdo z vraždícího komanda!

To určitě ne! Ale po filmařích tady něco mohlo zůstat. Režiséři mají totiž chebský hrad moc rádi. Natáčely se zde filmy Jan Hus, Johanka z Arku nebo třeba pohádka Paví pírko.

Hrad Cheb vznikl na počátku 12. století z rozhodnutí císařského rodu Štaufů. Sloužil nejen k obraně hranice království, ale také jako reprezentativní sídlo císaře. Z rozsáhlé pevnosti se do dnešních dnů dochovalo málo. Jen torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Černá věž (představte si, že její zdi jsou více než 3 metry široké!), na kterou lze vylézt a pokochat se z vyhlídku s dalekohledem a unikátní dvojitá románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.

V areálu můžete také navštívit podzemní chodby s expozicí chebského kamnářství, tzv. Kuchelhaus (pozůstatky hospodářské budovy) či Mlýnskou věž. Na nádvoří si prohlédnete náhrobní kameny z původního slovanského pohřebiště, které bylo dříve v místech dnešní kaple, hradní studnu nebo

expozici starověké a středověké mechanické artilerie.

Zajímavá je také alchymistova laboratoř v hradní kapli. Ovšem nic pro klaustrofobiky – uzoučké schody vás totiž odvedou vedou do maličkého prostoru laboratoře.

Kolem roku 1450 působil na hradě alchymista Zikmund Wann. Podobně jako jiní alchymisté – především z doby Rudolfa II. – i tento chebský mág mísil různé lektvary, zabýval se výrobou zlata, kamene mudrců, elixíru mládí a věštěním ze skleněné koule. Podle jedné z dochovaných pověstí uměl také zpodobnit pravé štěstí, a inspirovat tak k jeho nalezení třeba lidi vážené a majetkem bohaté, avšak duševně chudé (což bývá bohužel dosti častý jev).

Když si hrad prohlédneme, Hradní ulicí se necháme vést dolů k řece. Zde se vydáme Mlýnskou doleva až k věži se stejným názvem.

Ale ještě předtím si nezapomeneme pohladit sympatickou bronzovou večerníčkovou postavu.

Dílo je připomínkou toho, že v Chebu v letech 1960 až 1974 žil a tvořil významný loutkář a řezbář Gustav Nosek, autor loutky Hurvínka.

Jak se jmenuje tatínek Hurvínka? A jeho kamarádka a pejsek? A bábinka? Kdo řekl, že paní Kadrnožková? To byl zase jiný Večerníček! :)

Mlýnská věž nad řekou Ohří vznikla koncem 15. století při zkvalitňování městského opevnění po husitských válkách.

Znáte nějakou pohádku, která se odehrává také ve mlýně?

Co třeba ta o Elišce a Jindřichovi? Jak se pohádka jmenuje?

Které dvě pohádkové bytosti se Eliškou kamarádily? Rozhlédněte se kolem. Nejsou tady náhodu někde schovaní?

Hned za Mlýnskou věží uvidíme Písečnou bránu. Současnou podobu získala v roce 1727.

Ta je krásná! Chtěli jsme dát do doplňovačky otázku, jakou má barvu, ale výletní tým se nedokázal dohodnout, zda je to růžová či fialová. Takže se ptáme jinak.

V Mlýnské věži by úplně klidně mohla 100 let spát zakletá princezna. I bez píchání do prstu.

6. Jak se jmenuje známá princezna?

Brána propojuje Mlýnskou ulici pod severními hradbami chebského hradu s parkem Krajinka pod západními hradbami města. Vidíte to úžasné opevnění?

Na počátku 19. století byla pevnost zrušena a začala horečnatá likvidace obranného opevnění. Během několika desetiletí zmizela většina z více než padesáti opevňovacích věží i tři z městských bran. Do současnosti se dochovala jediná, a to tato – Písečná.

Je nám jasné, že se nemůžete dočkat, až přejdete řeku po tom zvláštním mostě, který vidíme před sebou. Jdeme na to.

Původní dřevěná krytá lávka byla zničena na konci války v roce 1945, ale už v roce 1949 byla obnovena. Je 40 m dlouhá, 3 m široká a k vrcholu střechy to jsou 4 m.

Tipli byste si, jak vysoko je střecha nad hladinou Ohře?

Je to 7 metrů. Tolik asi nikdo z vás neměří. Kolik členů rodiny by se muselo taťkovi postavit na hlavu, aby této výšky dosáhlo?

A jsme na levém břehu Ohře. V roce 2013 zde vznikl víceúčelový sportovní a rekreační areál Krajinka. Naleznete zde mimo jiné dětská hřiště, lanové centrum, atletickou dráhu a jiná hřiště pro nejrůznější sporty. Je zde také vyhlášený skatepark, který patří mezi nejmodernější v celém kraji. Na jeho stavbě se podíleli nadšenci a odborníci na jízdu na skateboardech, koloběžkách či různých typech kol. Křivky zpevněných ploch vycházejí z tvarů ostatních cest v parku, aby areál Krajinka působil celistvým dojmem. Fontánka v letních měsících funguje jako ochlazovač vzduchu a zároveň jako herní prvek pro děti. V případě, že ve fontáně není voda, poslouží i jako překážka ve skateparku.

Můžete si zde odpočinou a pohrát si. Větší část výletu totiž máme za sebou. :)

Proti proudu řeky pokračujeme k dalšímu mostu, který nás zase vrátí na druhou stranu.

7. Jak se lávka jmenuje?

Tato mostní rozhledna byla postavena v roce 2006 podle návrhu Ivana Němce a Davida Vávry jako součást ocelové lávky pro pěší. Autoři se nechali inspirovat hranolovitou věží nedalekého chebského hradu. Rozhledna je vysoká 10,5 metru a po zdolání 51 schodů vám nabídne výhled na blízké okolí řeky.

Když jsme u té řeky... Pamatujete si, jak se jmenuje?

Ohře pramení v Bavorsku (Německu) pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Je u nás čtvrtou nejdelší řekou a po Vltavě druhým největším levostranným přítokem Labe. Je dlouhá 316 km, z toho 246 km teče územím České republiky.

K Ohři se vztahuje řada bájí a pověstí. Jedna vypráví o strážkyni pramene, krásné víle Sibyle, která patřila ke dvanácti družkám víly Egérie, královny řeky. Pro svou dobrotu a léčitelské schopnosti byla známá široko daleko. Její krása oslnila mladého rytíře Arnolda z nedalekého hradu, který ji spatřil sedět na velkém balvanu v řece. Po čase se s ní setkal znova a hned ji požádal o ruku. Víla však pravila, že je zaslíbena panenskému stavu, a navíc nesmí opouštět okolí pramene, neboť má za úkol jej chránit. Rytíř se tedy vydal do Kadaně do křišťálového paláce královny Egérie a požádal ji, aby Sibylu zbavila oné služby. Ta mu řekla, že Sibylinu službu nemůže zrušit, neboť musí trvat navěky. Požádala jej, aby se stal ochráncem řeky. Za odměnu se bude moci jednou ročně se Sibylou setkat. Arnold řeku vzorně chránil a každoročně v určený den u pramene rozprávěl se Sibylou. Ani on se nikdy neoženil, a když v jedné válečné vřavě zahynul, Ohře se od pramene až po soutok s Labem divoce rozvodnila. Proč? Tak mohutné proudy slz ronila Sibyla pro svého rytíře.

Za mostem odbočíme doleva a napojíme se na červenou turistickou značku, která nás vrací směrem k centru.

Procházíme kolem dalšího hřiště pro děti. Je také moc pěkné. Do cíle to máme asi půl hodinky cesty, tak si klidně ještě pohrajte.

Najdete zde třeba barevnou pirátskou loď.

Znáte nějakého piráta? Třeba toho, co se jmenuje Jack a plaví se na lodi jménem Černá perla? Znáte filmy s Johnnym Deppem?

8. Jak se jmenuje druhým jménem slavný pirát.

(ve slově jsou dvě RR)

Kdo najde dřevěného králíka a krokodýla? A kdo najde supa?

Opět míříme do ulic historického centra Chebu. Jak se tam dostat? Musíme do kopečka.

Před plotem k amfiteátru začneme po pěšince stoupat. Za chvilku jsme u altánku s výhledem na hradní příkopy. Kousek za ním je mostek, který nás opět přivede do historické části. Podobně jako hrad zažily i zdejší zdi mnohá filmová natáčení. Třeba v roce 2014 se chrám sv. Mikuláše proměnil v německou Kostnici, kde se odehrávaly scény ze života Jana Husa. Zkuste zavřít oči a představit si, jak to tady vypadalo ve středověku.

Teď pozor, ať se neztratíte.

Přicházíme do ulice Obrněné brigády. Je zde secesní budova Kreuzingerovy lidové knihovny, která byla postavena v roce 1910 podle návrhu teplického architekta Maxe Loose (neplést s Adolfem Loosem). Najdete tu čítárnu i velký přednáškový sál.

Objevte německý nápis na průčelí s letopočtem.

9. Opište první slovo (zkratku) z posledního řádku.

Pokud byste od knihovny pokračovali ulicí Hradební, narazili byste v hradním příkopu na úžasnou kuličkovou dráhu. Můžete si zde užít mnoho zábavy za málo peněz. Jedinou výbavou hráče je totiž pytlík s kuličkami. Kuličky jsou v prodeji v infocentru na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

Pokud jste si šli zacvrnkat, vraťte ke knihovně a od ní dojděte až k divadlu.

Zde odbočte doleva, protože právě tam na nás na Františkánském náměstí čekají poslední dnešní památky. Vedou nás již dobře známé žluto-bílé a červeno-bílé turistické značky.

Klášter klarisek (napravo) je bývalý klášter řádu chudých sester sv. Kláry. Historie konventu klarisek na Chebsku sahá až do doby těsně před rokem 1270. V tomto roce došlo k velkému požáru města, což se v kronikách projevilo záznamy s údaji, že klášter byl v roce 1288 přestavěn.

Nalevo vidíte další klášter. Tentokrát je gotický, františkánský. Byl postaven v polovině 13. století. Nejprve patřil minoritům, teprve později františkánům. Můžete si prohlédnout kostel Zvěstování Panny Marie, zahradu nebo unikátní gotickou křížovou chodbu se zbytky nástěnných maleb s rostlinnými ornamenty z 15. století. Podle legendy se časně zrána v ambitu zjevuje skupina mnichů, kteří zde v roce 1270 zahynuli při požáru.

Najdete na kované mříži orlici? Vidíte její jazýček?

Z Františkánského náměstí (klášter máme po levé ruce) projdeme do Dlouhé ulice. Přejdeme ji a vstoupíme buď do ulice Jateční, nebo Provaznické. Obě nás odvedou na start našeho výletu – na náměstí Krále Jiřího. Zde na vás čeká poslední dnešní otázka.

10. Jak se jmenuje město, ze kterého byl král Jiří?

Máme vyluštěno! Z tajenky na nás kouká zvláštní jméno. Patří císaři Fridrichovi, který kolem roku 1180 v románském slohu postavil hrad, který jste před hodinou navštívili.

A také měl v knížecích pokojích středověké radnice na náměstí, na němž stojíte, svatbu s Adélou z Vohburgu. To bylo tehdy slávy! V kašnách teklo místo vody víno a ulice byly plné koláčků. Nebo ne? Kdo ví…

Vše je hotovo. Procházka i osvěta jsou u konce. Teď už jen stačí zajít v otvírací době do Turistického infocentra Cheb a vyzvednout si dáreček. Hezky za něj poděkujte, my děkujeme také. Samozřejmě ne za dáreček, ale za pomoc s výletem a jeho poskytnutí všem výletníkům ZDARMA.

Doufáme, že se vám povídání líbilo, a těšíme se na našich výletech s tajenkou zase brzo na shledanou! :)

V textu byly mimo jiné použity informace z webových stránek: https://www.hrad-cheb.cz, https://www.regiontourist.cz, https://www.luxor.cz, www.kudyznudy.cz, https://tic.cheb.cz, https://www.dejinysebevedomi.cz

Otázky k tajence

1. Opište poslední slovo z desky.
2. Kterého dravce vidíte?
3. Napište zvíře.
4. Co drží Mikuláš v ruce?
5. Napište jméno syna.
6. Jak se jmenuje princezna?
7. Jak se lávka jmenuje?
8. Jak se jmenuje druhým jménem slavný pirát.
9. Opište první slovo (zkratku) z posledního řádku.
10. Jak se jmenuje město, ze kterého byl král Jiří?